19.8. Žalm 81. K nacvičení. K hudebnímu přednesu na gitith (libozvučný nástroj z Gat, filištínského města, nebo veselý nápěv). Od (pro) Asafa.
Zajásejte Bohu (Elohim), naší síle! Výskejte Bohu (Eloah) Jákobovu! Zahrajte zpěvem (hrou na strunový nástroj) a dejte zaznít bubnu, příjemné citeře i s harfou! Zatrubte o novměsíci na roh, v úplňku ke dni naší slavnosti! Vždyť je to ustanovení v Izraeli, řád Boha Jákobova. Svědectví uložil v Josefovi, když vycházel po zemi Egyptské. Rty (Řeč), které jsem neznal, slyším: „Jeho rameno jsem zbavil břemene, jeho dlaně byly zproštěny hrnčířské práce (hrnce, nůše 2M 1,14). V tísni jsi volal a vysvobodil jsem tě, odpověděl jsem ti ze skrýše hromu, zkoušel jsem tě při vodách sváru (Meriba 2M 15,22-26). Selah.
Slyš, můj lide, budu proti tobě svědčit. Ó Izraeli, kéž bys mě poslechl! Nebudiž v tobě cizího bo-ha (el) a neklaň se bohu (el) ciziny! Já jsem JHVH, tvůj Bůh (Eloah), který tě vyvedl ze země Egypt-ské. Rozevři ústa svá a já je naplním. Ale můj lid neuposlechl mého hlasu a Izrael mi nebyl povolný. I vydal jsem je v zatvrzelost jejich srdce, aby chodili podle svých záměrů. Ó kéž by mne poslouchal můj lid, kéž by Izrael chodil po mých cestách! Sélah.
Snadno (Brzy) bych pokořil jejich nepřátele a obrátil bych svou ruku proti jejich utiskovate-lům. Ti, kteří nenávidí Pána, by se mu lísali (předstírali by mu poslušnost), a jejich čas by byl na věky. A dával bych mu jíst z ruky pšenice a sytil bych je medem ze skály.
E81: GGahĆ-ĆHagAG-GGahĆ-gaGFE2x-agfeDC. Ženeva 1562 / J. Strejc, S. Radech.
1) Hlasem veselým zvučně prozpěvujte a před Bohem svým , jenž naší silou s myslí veselou ochotně zpívejte!
2) Začněte píseň zvuku veselého, připojte buben, žaltář i loutna i harfa zvučná ať zní na čest Jeho.
3) Bůh lidu svému sám to přikázal, izraelskému, i Josefovi, v jistotě smlouvy to za právo vydal,
4) když seslal rány na Egypt a z něho do své ochrany Izraele vzal, vysvobozoval z díla otrockého.
5) „Když jsi tak volal ke Mně v své těžkosti, já ti pomáhal, tebe vyslýchal, tebe zkušoval, abys mě poslouchal.
6) Z bohů žádného cizích bys nemíval krom mne samého, mnou se spravuje, ve mne doufaje, mne bys ctil a vzýval.
7) Neboť jsem tvůj Pán, Bůh věčný v bytosti, já tě přived´ sám to této země, rozkošné zřejmě,z egyptských úzkostí.
8) Tu jen svá ústa můžeš otevříti, zkusíš dojista, jak hojnost všeho mého dobrého budeš vždycky míti.“
9) Kdyby lid můj chtěl poslušnost mi dáti, kdyby Izrael chodil v cestách mých, mou ukázaných, nemusel se báti.
10) Z nepřátel jeho bych já vyvrátil náhle každého; sílu své ruky na protivníky byl bych já obrátil.
11) V času pokojném lid můj mohl žiti v pokrmu hojném a všech úzkostí, běd a těžkostí cele zbaven býti.
středa 27. října 2010
úterý 26. října 2010
18.8. BUL (MARCHEŠVAN) GRAMATEUS
Přicházím v míru. Potřebuji vás. Chybí mě i vám vizuální kontakt a hlas nemá barvu. Myslel jsem, že to může nahradit komunikace přes službu gramatea, ale z vašich emailů vidím, že to nefunguje. Nepodařilo se mi vás vzít s sebou sem do svatyně a postavit se s vámi před Boží tvář. Tady ve světle jsou otázky zby-tečné a argumenty už všichni dávno zahodili, než sem skrze Ježíšovu drahou Krev a skrze roztrženou opo-nu Jeho těla vešli. Ale vždycky, když Světlo jde k nám, mění se v Pravdu, a my smíme Osobu-Pravdu-Pána Ježíše Krista jíst a pít, a lámat. Když Ho lámeme jako pravdu, dostáváme sousta pravd. Dnes mi je láme W.Nee (Duchovní autorita, C Křesťanský život 1996, str.91-100). Nežiji viděním. A neživím se ze stromu poznání dobrého a zlého. Poslouchám Boha. Nechť něco řeknu o Něm, zde a nyní.
Bůh se nepře. Podkladem pro tuto chvíli je 3M 18.-22.kap. a Ř 9. „Já jsem JHVH, Bůh váš.“ To je důvod. Protože ON JE, a JE NÁŠ BŮH, říká: Pojďte ke Mně. A tady končí úplně všechny argumenty. Někteří tomu říkají názory. Petr: nápady. Boží sláva nás vysvobozuje od našich argumentů. Můj život je prostý, protože jsem se poddal Jeho autoritě, včetně Jeho autoritě ve vás. On dělá, co uzná za vhodné. Smi-luje se, nad kým se smiluje. Klaním se Mu. Neradí se se mnou. Když něco od Něj vyřídím, přijmi to nebo nepřijmi. W. Nee píše: Základní nesnáz s námi lidmi je v tom, když dosud žijeme pod principem poznání dobrého a zlého, pod mocí rozumu. Ř 9 říká každému, kdo má „své argumenty, své obecenství, své….“ Kdo jsi ty? Boží sláva nás vysvobozuje od nás a od všeho, co máme.
Když jsem byl mladý, zarážely mě nepochopitelné věci, které Bůh konal. Pak jsem se v Ř 9 setkal s Boží autoritou a uviděl jsem trochu, kdo jsem – pouhá bytost, kterou ON stvořil, kus hlíny. Jsem ve Tvé ruce hlínou pouhou, hlínou tvárnou. A nic víc. ON je vysoko nad námi v nepřistupitelném světle a slávě. Když mi ji kousek ukázal, padl jsem k Jeho nohám jako mrtvý. Všechny argumenty a sms a emaily plynou jen z toho, že chodíte ve světle vlastního rozumu. Proto jste se ještě nepoznali jako Pavel u Damašku. Od té doby se jen ptáme: „Pane, co chceš TY, abych činil já?“
Můj život neovládá dobré nebo zlé podle rozeznání rozumu, ať už mého nebo tvého. Kdybych ještě žil podle svého rozumu, neznal bych Boha. Poznání dobrého a zlého, které pochází od Adama, ve mně eliminoval Kristův kříž, na němž jsem byl s Ním ukřižován sobě, světu, hříchu i ďáblu. I některým bratřím, novodobým farizeům a zákoníkům, kteří nikdy nebyli poddáni Boží vůli, ani nevešli do svatyně svatých. Vrátil bych se do těch pěti oblastí, kdybych znovu žil podle svého nebo vašeho rozumu.
Alternativou je být s Kristem vzkříšen do poslušnosti Boha, řikajícího: „Já jsem JHVH, Bůh váš!“
Bůh nepotřebuje můj souhlas k tomu co koná, mimo mne, ve mně i skrze mne. Ten má. Jeho cesty jsou vyšší než naše a mluví, ale nezdůvodňuje proč. Otázkou PROČ ho ztrácíme, uctíváním získáme. Uctívám Ho. Kéž HO též uctíváte a kéž HO uctíváme spolu. On bydlí ve chvalách svého lidu. Kéž slavné zjevení Páně učiní přítrž našemu rozumování! 2K 10,4-6 Zbraně našeho boje nejsou tělesné, ale od Boha mají sílu k boření hradeb. Jimi boříme výmysly – vlastní i jiných - i každou nadutost, která se staví proti poznání Boha. Jimi podmaňujeme každou myšlenku svoji i vaši k poslušnosti Kristu. To si vidíte jen na špičku nosu? Kdo je přesvědčen, že patří Kristu, ať si uvědomí, že jako patří Kristu on, tak mu patříme i my. 62 let. Své rozumové úvahy můžete odvrhnout a myšlenky navrátit k poslušnosti Kristu.
Na konci tohoto listu je Boží slovo pro vnitřní život Vyvolané. Těšíme se, až nás pozvete a ukážete nám je praktikované ve vaší domácnosti a vylepené na kuchyňské lince nad dřezem.
Nepočínejte si, jako by ve vesmíru byly dvě vševědoucí osoby: Bůh a ty. Nejsi jeho rádcem. Proto tedy my, zajatci Krista, jsme připraveni přijímat Boží myšlenky, nikoliv nabízet své vlastní rady.
Varování neústupným. Pavel, když byl sražen, ztratil vše a nebyl schopen slova ani myšlenky. A na slovo uposlechl prostého bratra Ananiáše, který k němu přišel a řekl mu, co má dělat.
Král Saul. Všichni, kdo slouží Bohu, se musejí kategoricky zříci rozhodování na základě vlastních představ. Obracím se těmito emaily přece na ty, kteří mají konat Boží vůli. Musíte úplně zahubit všechny Amalechitské = starého člověka svého i všech ve „tvé rodině“ a ve „tvém sboru“. Jinak vaše vláda skončí. Církev, která je neposlušná, nemůže očekávat, že pohané uposlechnou evangelium. Dokonalá poslušnost je možná pouze, když naše myšlenky (názory, přesvědčení) byly zajaty.
Bůh musí vládnout. S námi poslušnými – nebo bez nás. Naše myšlenky ovládá buď jedna nebo druhá moc – rozum nebo Kristova autorita. Nikdo na světě nemůže konat svoji vůli. Buď je zajatcem rozumu a skrze něj žije z ovoce stromu poznání dobrého a zlého, morálně, nebo se ho zmocnil Kristus a on jako jeden úd Jeho Těla poslušně koná Boží vůli zde a nyní. Na nás je jen bdít a bez přestání se modlit. A vylití Ducha přichází, když se modlíme společně. Čtyři roky vám opakuji: hledám pravé modlitebníky, abych mohl spolu s nimi poslouchat příkaz svého Pána, bdít a modlit se. Bůh má víc, než nám dosud dal, a čeká na nás, protože nám dal k vykonání podmínky. Bděte a modlete se. Spolu. V Lásce ajednotě.
K n i h o v n a B o ž í h o K r á l o v s t v í * svazek 2010/10 GRAMATEUS
Ptám se všech vás, KDO JSTE? Neznám vás, neznám už nikoho podle těla. Ale mrtví nemluví a tak se nikdo nezeptal na totéž mne. Živí mě znají. Jsem gramateus, písař. Bůh mluví, a JEHO SLOVO je stále kázáno a psáno. Zvěstovatel radostné zprávy chodí a říká: Pokání čiňte, blízko je KRÁLOVSTVÍ BOŽÍ, poznáte Pravdu, pravda vás vysvobodí, poznáte Lásku, láska vás promění na Krista, přijmete Ducha, budete svědkové, budete SYNOVÉ BOŽÍ, vejdete v slávu Města Jeruzalém = vrátíte se domů do matky Církve, budete slavit bez odměření času Boha, zpívat mu halelu-Jáh!
Gramateus sedí a má v ruce klínopisnou tabulku či pergamen, husí brko, propisku, psací stroj nebo PC a píše SLOVO BOŽÍ, „jak praví Pán“ podle gramatea Matouše 13,52: každý gramateus v nebeském království (chcete-li: učitel, sdělovatel a vykladač Písma) je proto podobný hospodáři, který vynáší ze svého pokladu staré i nové věci. Vešel jsem do dědictví autorů Písní starých a nových. V 70tých létech mě všichni tak znali, ale už zapomněli, i na PÍSEŇ našeho NOVÉHO ŽIVOTA. Slovo na cestu parafrázuje: Každý gramateus=vykladač Písma, který pochopil, oč Mi jde, praví Pán, je jako hospodář, který ze své zásoby nabízí=rozděluje=předkládá Krista: staré i nové.
To je veřejná služba pro československý lid. Kdo jsem ve Vyvolané ví ona.
Až Duch Boží obživí vašeho ducha, uvidíte všechno a nebudete se ptát a pochybovat. VRAŤME SE!
Bůh se nepře. Podkladem pro tuto chvíli je 3M 18.-22.kap. a Ř 9. „Já jsem JHVH, Bůh váš.“ To je důvod. Protože ON JE, a JE NÁŠ BŮH, říká: Pojďte ke Mně. A tady končí úplně všechny argumenty. Někteří tomu říkají názory. Petr: nápady. Boží sláva nás vysvobozuje od našich argumentů. Můj život je prostý, protože jsem se poddal Jeho autoritě, včetně Jeho autoritě ve vás. On dělá, co uzná za vhodné. Smi-luje se, nad kým se smiluje. Klaním se Mu. Neradí se se mnou. Když něco od Něj vyřídím, přijmi to nebo nepřijmi. W. Nee píše: Základní nesnáz s námi lidmi je v tom, když dosud žijeme pod principem poznání dobrého a zlého, pod mocí rozumu. Ř 9 říká každému, kdo má „své argumenty, své obecenství, své….“ Kdo jsi ty? Boží sláva nás vysvobozuje od nás a od všeho, co máme.
Když jsem byl mladý, zarážely mě nepochopitelné věci, které Bůh konal. Pak jsem se v Ř 9 setkal s Boží autoritou a uviděl jsem trochu, kdo jsem – pouhá bytost, kterou ON stvořil, kus hlíny. Jsem ve Tvé ruce hlínou pouhou, hlínou tvárnou. A nic víc. ON je vysoko nad námi v nepřistupitelném světle a slávě. Když mi ji kousek ukázal, padl jsem k Jeho nohám jako mrtvý. Všechny argumenty a sms a emaily plynou jen z toho, že chodíte ve světle vlastního rozumu. Proto jste se ještě nepoznali jako Pavel u Damašku. Od té doby se jen ptáme: „Pane, co chceš TY, abych činil já?“
Můj život neovládá dobré nebo zlé podle rozeznání rozumu, ať už mého nebo tvého. Kdybych ještě žil podle svého rozumu, neznal bych Boha. Poznání dobrého a zlého, které pochází od Adama, ve mně eliminoval Kristův kříž, na němž jsem byl s Ním ukřižován sobě, světu, hříchu i ďáblu. I některým bratřím, novodobým farizeům a zákoníkům, kteří nikdy nebyli poddáni Boží vůli, ani nevešli do svatyně svatých. Vrátil bych se do těch pěti oblastí, kdybych znovu žil podle svého nebo vašeho rozumu.
Alternativou je být s Kristem vzkříšen do poslušnosti Boha, řikajícího: „Já jsem JHVH, Bůh váš!“
Bůh nepotřebuje můj souhlas k tomu co koná, mimo mne, ve mně i skrze mne. Ten má. Jeho cesty jsou vyšší než naše a mluví, ale nezdůvodňuje proč. Otázkou PROČ ho ztrácíme, uctíváním získáme. Uctívám Ho. Kéž HO též uctíváte a kéž HO uctíváme spolu. On bydlí ve chvalách svého lidu. Kéž slavné zjevení Páně učiní přítrž našemu rozumování! 2K 10,4-6 Zbraně našeho boje nejsou tělesné, ale od Boha mají sílu k boření hradeb. Jimi boříme výmysly – vlastní i jiných - i každou nadutost, která se staví proti poznání Boha. Jimi podmaňujeme každou myšlenku svoji i vaši k poslušnosti Kristu. To si vidíte jen na špičku nosu? Kdo je přesvědčen, že patří Kristu, ať si uvědomí, že jako patří Kristu on, tak mu patříme i my. 62 let. Své rozumové úvahy můžete odvrhnout a myšlenky navrátit k poslušnosti Kristu.
Na konci tohoto listu je Boží slovo pro vnitřní život Vyvolané. Těšíme se, až nás pozvete a ukážete nám je praktikované ve vaší domácnosti a vylepené na kuchyňské lince nad dřezem.
Nepočínejte si, jako by ve vesmíru byly dvě vševědoucí osoby: Bůh a ty. Nejsi jeho rádcem. Proto tedy my, zajatci Krista, jsme připraveni přijímat Boží myšlenky, nikoliv nabízet své vlastní rady.
Varování neústupným. Pavel, když byl sražen, ztratil vše a nebyl schopen slova ani myšlenky. A na slovo uposlechl prostého bratra Ananiáše, který k němu přišel a řekl mu, co má dělat.
Král Saul. Všichni, kdo slouží Bohu, se musejí kategoricky zříci rozhodování na základě vlastních představ. Obracím se těmito emaily přece na ty, kteří mají konat Boží vůli. Musíte úplně zahubit všechny Amalechitské = starého člověka svého i všech ve „tvé rodině“ a ve „tvém sboru“. Jinak vaše vláda skončí. Církev, která je neposlušná, nemůže očekávat, že pohané uposlechnou evangelium. Dokonalá poslušnost je možná pouze, když naše myšlenky (názory, přesvědčení) byly zajaty.
Bůh musí vládnout. S námi poslušnými – nebo bez nás. Naše myšlenky ovládá buď jedna nebo druhá moc – rozum nebo Kristova autorita. Nikdo na světě nemůže konat svoji vůli. Buď je zajatcem rozumu a skrze něj žije z ovoce stromu poznání dobrého a zlého, morálně, nebo se ho zmocnil Kristus a on jako jeden úd Jeho Těla poslušně koná Boží vůli zde a nyní. Na nás je jen bdít a bez přestání se modlit. A vylití Ducha přichází, když se modlíme společně. Čtyři roky vám opakuji: hledám pravé modlitebníky, abych mohl spolu s nimi poslouchat příkaz svého Pána, bdít a modlit se. Bůh má víc, než nám dosud dal, a čeká na nás, protože nám dal k vykonání podmínky. Bděte a modlete se. Spolu. V Lásce ajednotě.
K n i h o v n a B o ž í h o K r á l o v s t v í * svazek 2010/10 GRAMATEUS
Ptám se všech vás, KDO JSTE? Neznám vás, neznám už nikoho podle těla. Ale mrtví nemluví a tak se nikdo nezeptal na totéž mne. Živí mě znají. Jsem gramateus, písař. Bůh mluví, a JEHO SLOVO je stále kázáno a psáno. Zvěstovatel radostné zprávy chodí a říká: Pokání čiňte, blízko je KRÁLOVSTVÍ BOŽÍ, poznáte Pravdu, pravda vás vysvobodí, poznáte Lásku, láska vás promění na Krista, přijmete Ducha, budete svědkové, budete SYNOVÉ BOŽÍ, vejdete v slávu Města Jeruzalém = vrátíte se domů do matky Církve, budete slavit bez odměření času Boha, zpívat mu halelu-Jáh!
Gramateus sedí a má v ruce klínopisnou tabulku či pergamen, husí brko, propisku, psací stroj nebo PC a píše SLOVO BOŽÍ, „jak praví Pán“ podle gramatea Matouše 13,52: každý gramateus v nebeském království (chcete-li: učitel, sdělovatel a vykladač Písma) je proto podobný hospodáři, který vynáší ze svého pokladu staré i nové věci. Vešel jsem do dědictví autorů Písní starých a nových. V 70tých létech mě všichni tak znali, ale už zapomněli, i na PÍSEŇ našeho NOVÉHO ŽIVOTA. Slovo na cestu parafrázuje: Každý gramateus=vykladač Písma, který pochopil, oč Mi jde, praví Pán, je jako hospodář, který ze své zásoby nabízí=rozděluje=předkládá Krista: staré i nové.
To je veřejná služba pro československý lid. Kdo jsem ve Vyvolané ví ona.
Až Duch Boží obživí vašeho ducha, uvidíte všechno a nebudete se ptát a pochybovat. VRAŤME SE!
pondělí 25. října 2010
17. BUL
Žalm 113. Halelu-Jáh! Chvalte Pána! Chvalte služebníci Páně, chvalte Jméno našeho Boha Otce, Syna i Ducha svatého! Jméno Páně budiž velebeno od nynějška až na věčnost! Od východu slunce až k jeho západu budiž chváleno Jméno Páně. Vysoko nade všemi národy je Pán Ježíš Kristus, nad nebesy je Jeho sláva.
Kdo je jako Pán, náš Bůh (Eloah). Vysoko nahoře trůní (sedí), sklání se, aby se podíval na nebesa (shora, On nekonečný a konečná a ohraničená nebesa, není v, ale na(nad) nebesy nebes) a na zemi. Pozdvihuje z prachu nepatrného (slabého), se smetiště vyvyšuje chudého, aby ho posadil u vznešených svého lidu. Prosím, domysleme to podle POSLENÍ BITVY 5 Angelo na str. 26-27. Usazuje bezdětnou paní domu co radostnou matku synů. Chvalte Pána! Halelu-Jáh!. Ač se o to snažil, žádný americký nejob-divovanější pastor a sbor ho nikdy nepřijal a náš milovaný Rick Joyner jím jen pohrdal a špatně o něm mluvil. A moje srdce evidentně tak nehoří pro Pána jako jeho, ač jsem od Něj o tolik víc dostal. Co s takovou nádobou? Kde najít Jeho nohy a sandále k olizování (líbání)? Věru, nejsem vážený bratr, takoví jsou někde (v armádě nepřítele, jak zjeveno v KBK 2010/3a str. Viděl jsem démonickou armádu. Tak velikou, že se rozprostírala, kam až jsem dohlédl. Byla rozdělena do divizí, každá z nich měla svou vlajku. Nejpřednějšími a nejmocnějšími divizemi byly Pýcha, Samo-spravedlnost, Váženost, Sobecké ambice a Nespravedlivý soud, ale nejrozsáhlejší ze všech byla Závist. Vůdcem této velké armády byl sám Žalobce bratří. Věděl jsem, že je mnohem víc nepřátelských divizí mimo můj dohled, ale tyto byly předvojem hrozné hordy z pekla, která byla uvolněna proti církvi. Na zbraních, které měla tato armáda, byla napsána jména: meče se jmenovaly Zastrašování, oštěpy Zrada a šípy měly jména Obviňování, Urážky, Pomluvy a Hledání chyb. Vyzvědači a malé skupiny démonů se jmény jako Odmítnutí, Hořkost, Netrpělivost, Neodpuštění a Žádost byli posláni před touto armádou, aby připravili hlavní útok. Ve svém srdci jsem věděl, že církev nikdy předtím nemusela čelit ničemu, jako je toto.
na opačném straně vesmíru než Angelo a než kam se ho snažím k podnoži Páně nohou následovat, ačkoliv slyším, mluvím a nemrznu. A tak si těžko rozumíme.
Pokynul mi, abych se podíval vzhůru na Angela. Sestupoval po stupních ze svého trůnu a stanul právě přede mnou. S otevřenou náručí mě srdečně objal a políbil mě na čelo jako otec. Láska se na mě a skrze mě valila jako rozvodněná řeka, až jsem se zalykal, že to má nervová soustava nevydrží. Když mě nakonec pustil, motal jsem se jako opilý. Byl to však nádherný pocit, láska, jak jsem ji ještě nikdy nepocítil. „To ti mohl Angelo předat už na zemi,“ pokračoval Pán. „Měl toho mým lidem mnoho co dát (i ty jemu, Petře, mohl bys ho svou vírou odhluchoněmit a zprosperovat) avšak oni se k němu nechtěli ani přiblížit. I moji proroci se ho stranili, a tím i Mně. Ve víře rostl tím, že si koupil Písma a několik knih, které četl znovu a znovu. Zkoušel chodit do různých sborů, ale nenašel žádný, kde by ho přijali. Kdyby ho byli přijali, přijali by mne. On byl mým klepáním na jejich dveře. Znovu jsem se učil, co je to skutečný zármutek, skutečné pokání, skutečné poznání sebe sama. „Jak zemřel?“ „Umrzl, když se pokoušel udržet na živu jednoho starého pijana. Umřel s ním podchlazením“. Podíval jsem se na Angela a nemohl jsem uvěřit tomu, jak tvrdé bylo mé srdce. (Úryvek z KBK 2010/3a POSLEDNÍ BITVA, Rick Joyner, str.26-27)
E113: CHVALTE, VĚRNÍ, CHVALTE PÁNA! L. Bourgeois 1551 / S. Radechovská
GAHgććhĆ-ĆAHgććhĆ-GafGEfeDC-CefgeAAG-GgeddAAG-ĆhaGĆhćAG.
1) Chvalte, věrní, chvalte Pána, chvalte Jméno Hospodina! Buď Jeho Jméno velebeno!
Od východu až na západ Jej vznešeného mají znát, nad nebesa je Jeho sláva jeho.
2) Kdo je rovný Hospodinu, kdo rovný Bohu našemu? Ač nade všechno vyvýšený,
přec snížil se a popatříl a všechno všudy posoudil, na nebi stejně i na zemi.
3) Zdvihá z prachu pokorného, zdvihá z bláta zkroušeného, jej povýší a povolává;
ON dítky dává neplodným, ON hojnost dává věrným svým. Jej slavte všichni, halelu-Jáh!
Kdo je jako Pán, náš Bůh (Eloah). Vysoko nahoře trůní (sedí), sklání se, aby se podíval na nebesa (shora, On nekonečný a konečná a ohraničená nebesa, není v, ale na(nad) nebesy nebes) a na zemi. Pozdvihuje z prachu nepatrného (slabého), se smetiště vyvyšuje chudého, aby ho posadil u vznešených svého lidu. Prosím, domysleme to podle POSLENÍ BITVY 5 Angelo na str. 26-27. Usazuje bezdětnou paní domu co radostnou matku synů. Chvalte Pána! Halelu-Jáh!. Ač se o to snažil, žádný americký nejob-divovanější pastor a sbor ho nikdy nepřijal a náš milovaný Rick Joyner jím jen pohrdal a špatně o něm mluvil. A moje srdce evidentně tak nehoří pro Pána jako jeho, ač jsem od Něj o tolik víc dostal. Co s takovou nádobou? Kde najít Jeho nohy a sandále k olizování (líbání)? Věru, nejsem vážený bratr, takoví jsou někde (v armádě nepřítele, jak zjeveno v KBK 2010/3a str. Viděl jsem démonickou armádu. Tak velikou, že se rozprostírala, kam až jsem dohlédl. Byla rozdělena do divizí, každá z nich měla svou vlajku. Nejpřednějšími a nejmocnějšími divizemi byly Pýcha, Samo-spravedlnost, Váženost, Sobecké ambice a Nespravedlivý soud, ale nejrozsáhlejší ze všech byla Závist. Vůdcem této velké armády byl sám Žalobce bratří. Věděl jsem, že je mnohem víc nepřátelských divizí mimo můj dohled, ale tyto byly předvojem hrozné hordy z pekla, která byla uvolněna proti církvi. Na zbraních, které měla tato armáda, byla napsána jména: meče se jmenovaly Zastrašování, oštěpy Zrada a šípy měly jména Obviňování, Urážky, Pomluvy a Hledání chyb. Vyzvědači a malé skupiny démonů se jmény jako Odmítnutí, Hořkost, Netrpělivost, Neodpuštění a Žádost byli posláni před touto armádou, aby připravili hlavní útok. Ve svém srdci jsem věděl, že církev nikdy předtím nemusela čelit ničemu, jako je toto.
na opačném straně vesmíru než Angelo a než kam se ho snažím k podnoži Páně nohou následovat, ačkoliv slyším, mluvím a nemrznu. A tak si těžko rozumíme.
Pokynul mi, abych se podíval vzhůru na Angela. Sestupoval po stupních ze svého trůnu a stanul právě přede mnou. S otevřenou náručí mě srdečně objal a políbil mě na čelo jako otec. Láska se na mě a skrze mě valila jako rozvodněná řeka, až jsem se zalykal, že to má nervová soustava nevydrží. Když mě nakonec pustil, motal jsem se jako opilý. Byl to však nádherný pocit, láska, jak jsem ji ještě nikdy nepocítil. „To ti mohl Angelo předat už na zemi,“ pokračoval Pán. „Měl toho mým lidem mnoho co dát (i ty jemu, Petře, mohl bys ho svou vírou odhluchoněmit a zprosperovat) avšak oni se k němu nechtěli ani přiblížit. I moji proroci se ho stranili, a tím i Mně. Ve víře rostl tím, že si koupil Písma a několik knih, které četl znovu a znovu. Zkoušel chodit do různých sborů, ale nenašel žádný, kde by ho přijali. Kdyby ho byli přijali, přijali by mne. On byl mým klepáním na jejich dveře. Znovu jsem se učil, co je to skutečný zármutek, skutečné pokání, skutečné poznání sebe sama. „Jak zemřel?“ „Umrzl, když se pokoušel udržet na živu jednoho starého pijana. Umřel s ním podchlazením“. Podíval jsem se na Angela a nemohl jsem uvěřit tomu, jak tvrdé bylo mé srdce. (Úryvek z KBK 2010/3a POSLEDNÍ BITVA, Rick Joyner, str.26-27)
E113: CHVALTE, VĚRNÍ, CHVALTE PÁNA! L. Bourgeois 1551 / S. Radechovská
GAHgććhĆ-ĆAHgććhĆ-GafGEfeDC-CefgeAAG-GgeddAAG-ĆhaGĆhćAG.
1) Chvalte, věrní, chvalte Pána, chvalte Jméno Hospodina! Buď Jeho Jméno velebeno!
Od východu až na západ Jej vznešeného mají znát, nad nebesa je Jeho sláva jeho.
2) Kdo je rovný Hospodinu, kdo rovný Bohu našemu? Ač nade všechno vyvýšený,
přec snížil se a popatříl a všechno všudy posoudil, na nebi stejně i na zemi.
3) Zdvihá z prachu pokorného, zdvihá z bláta zkroušeného, jej povýší a povolává;
ON dítky dává neplodným, ON hojnost dává věrným svým. Jej slavte všichni, halelu-Jáh!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)