17. BUL

Žalm 113. Halelu-Jáh! Chvalte Pána! Chvalte služebníci Páně, chvalte Jméno našeho Boha Otce, Syna i Ducha svatého! Jméno Páně budiž velebeno od nynějška až na věčnost! Od východu slunce až k jeho západu budiž chváleno Jméno Páně. Vysoko nade všemi národy je Pán Ježíš Kristus, nad nebesy je Jeho sláva.
Kdo je jako Pán, náš Bůh (Eloah). Vysoko nahoře trůní (sedí), sklání se, aby se podíval na nebesa (shora, On nekonečný a konečná a ohraničená nebesa, není v, ale na(nad) nebesy nebes) a na zemi. Pozdvihuje z prachu nepatrného (slabého), se smetiště vyvyšuje chudého, aby ho posadil u vznešených svého lidu. Prosím, domysleme to podle POSLENÍ BITVY 5 Angelo na str. 26-27. Usazuje bezdětnou paní domu co radostnou matku synů. Chvalte Pána! Halelu-Jáh!. Ač se o to snažil, žádný americký nejob-divovanější pastor a sbor ho nikdy nepřijal a náš milovaný Rick Joyner jím jen pohrdal a špatně o něm mluvil. A moje srdce evidentně tak nehoří pro Pána jako jeho, ač jsem od Něj o tolik víc dostal. Co s takovou nádobou? Kde najít Jeho nohy a sandále k olizování (líbání)? Věru, nejsem vážený bratr, takoví jsou někde (v armádě nepřítele, jak zjeveno v KBK 2010/3a str. Viděl jsem démonickou armádu. Tak velikou, že se rozprostírala, kam až jsem dohlédl. Byla rozdělena do divizí, každá z nich měla svou vlajku. Nejpřednějšími a nejmocnějšími divizemi byly Pýcha, Samo-spravedlnost, Váženost, Sobecké ambice a Nespravedlivý soud, ale nejrozsáhlejší ze všech byla Závist. Vůdcem této velké armády byl sám Žalobce bratří. Věděl jsem, že je mnohem víc nepřátelských divizí mimo můj dohled, ale tyto byly předvojem hrozné hordy z pekla, která byla uvolněna proti církvi. Na zbraních, které měla tato armáda, byla napsána jména: meče se jmenovaly Zastrašování, oštěpy Zrada a šípy měly jména Obviňování, Urážky, Pomluvy a Hledání chyb. Vyzvědači a malé skupiny démonů se jmény jako Odmítnutí, Hořkost, Netrpělivost, Neodpuštění a Žádost byli posláni před touto armádou, aby připravili hlavní útok. Ve svém srdci jsem věděl, že církev nikdy předtím nemusela čelit ničemu, jako je toto.


na opačném straně vesmíru než Angelo a než kam se ho snažím k podnoži Páně nohou následovat, ačkoliv slyším, mluvím a nemrznu. A tak si těžko rozumíme.
Pokynul mi, abych se podíval vzhůru na Angela. Sestupoval po stupních ze svého trůnu a stanul právě přede mnou. S otevřenou náručí mě srdečně objal a políbil mě na čelo jako otec. Láska se na mě a skrze mě valila jako rozvodněná řeka, až jsem se zalykal, že to má nervová soustava nevydrží. Když mě nakonec pustil, motal jsem se jako opilý. Byl to však nádherný pocit, láska, jak jsem ji ještě nikdy nepocítil. „To ti mohl Angelo předat už na zemi,“ pokračoval Pán. „Měl toho mým lidem mnoho co dát (i ty jemu, Petře, mohl bys ho svou vírou odhluchoněmit a zprosperovat) avšak oni se k němu nechtěli ani přiblížit. I moji proroci se ho stranili, a tím i Mně. Ve víře rostl tím, že si koupil Písma a několik knih, které četl znovu a znovu. Zkoušel chodit do různých sborů, ale nenašel žádný, kde by ho přijali. Kdyby ho byli přijali, přijali by mne. On byl mým klepáním na jejich dveře. Znovu jsem se učil, co je to skutečný zármutek, skutečné pokání, skutečné poznání sebe sama. „Jak zemřel?“ „Umrzl, když se pokoušel udržet na živu jednoho starého pijana. Umřel s ním podchlazením“. Podíval jsem se na Angela a nemohl jsem uvěřit tomu, jak tvrdé bylo mé srdce. (Úryvek z KBK 2010/3a POSLEDNÍ BITVA, Rick Joyner, str.26-27)

E113: CHVALTE, VĚRNÍ, CHVALTE PÁNA! L. Bourgeois 1551 / S. Radechovská
GAHgććhĆ-ĆAHgććhĆ-GafGEfeDC-CefgeAAG-GgeddAAG-ĆhaGĆhćAG.

1) Chvalte, věrní, chvalte Pána, chvalte Jméno Hospodina! Buď Jeho Jméno velebeno!
     Od východu až na západ Jej vznešeného mají znát, nad nebesa je Jeho sláva jeho.
2) Kdo je rovný Hospodinu, kdo rovný Bohu našemu? Ač nade všechno vyvýšený,
     přec snížil se a popatříl a všechno všudy posoudil, na nebi stejně i na zemi.
3) Zdvihá z prachu pokorného, zdvihá z bláta zkroušeného, jej povýší a povolává;
     ON dítky dává neplodným, ON hojnost dává věrným svým. Jej slavte všichni, halelu-Jáh!