Přicházím v míru. Potřebuji vás. Chybí mě i vám vizuální kontakt a hlas nemá barvu. Myslel jsem, že to může nahradit komunikace přes službu gramatea, ale z vašich emailů vidím, že to nefunguje. Nepodařilo se mi vás vzít s sebou sem do svatyně a postavit se s vámi před Boží tvář. Tady ve světle jsou otázky zby-tečné a argumenty už všichni dávno zahodili, než sem skrze Ježíšovu drahou Krev a skrze roztrženou opo-nu Jeho těla vešli. Ale vždycky, když Světlo jde k nám, mění se v Pravdu, a my smíme Osobu-Pravdu-Pána Ježíše Krista jíst a pít, a lámat. Když Ho lámeme jako pravdu, dostáváme sousta pravd. Dnes mi je láme W.Nee (Duchovní autorita, C Křesťanský život 1996, str.91-100). Nežiji viděním. A neživím se ze stromu poznání dobrého a zlého. Poslouchám Boha. Nechť něco řeknu o Něm, zde a nyní.
Bůh se nepře. Podkladem pro tuto chvíli je 3M 18.-22.kap. a Ř 9. „Já jsem JHVH, Bůh váš.“ To je důvod. Protože ON JE, a JE NÁŠ BŮH, říká: Pojďte ke Mně. A tady končí úplně všechny argumenty. Někteří tomu říkají názory. Petr: nápady. Boží sláva nás vysvobozuje od našich argumentů. Můj život je prostý, protože jsem se poddal Jeho autoritě, včetně Jeho autoritě ve vás. On dělá, co uzná za vhodné. Smi-luje se, nad kým se smiluje. Klaním se Mu. Neradí se se mnou. Když něco od Něj vyřídím, přijmi to nebo nepřijmi. W. Nee píše: Základní nesnáz s námi lidmi je v tom, když dosud žijeme pod principem poznání dobrého a zlého, pod mocí rozumu. Ř 9 říká každému, kdo má „své argumenty, své obecenství, své….“ Kdo jsi ty? Boží sláva nás vysvobozuje od nás a od všeho, co máme.
Když jsem byl mladý, zarážely mě nepochopitelné věci, které Bůh konal. Pak jsem se v Ř 9 setkal s Boží autoritou a uviděl jsem trochu, kdo jsem – pouhá bytost, kterou ON stvořil, kus hlíny. Jsem ve Tvé ruce hlínou pouhou, hlínou tvárnou. A nic víc. ON je vysoko nad námi v nepřistupitelném světle a slávě. Když mi ji kousek ukázal, padl jsem k Jeho nohám jako mrtvý. Všechny argumenty a sms a emaily plynou jen z toho, že chodíte ve světle vlastního rozumu. Proto jste se ještě nepoznali jako Pavel u Damašku. Od té doby se jen ptáme: „Pane, co chceš TY, abych činil já?“
Můj život neovládá dobré nebo zlé podle rozeznání rozumu, ať už mého nebo tvého. Kdybych ještě žil podle svého rozumu, neznal bych Boha. Poznání dobrého a zlého, které pochází od Adama, ve mně eliminoval Kristův kříž, na němž jsem byl s Ním ukřižován sobě, světu, hříchu i ďáblu. I některým bratřím, novodobým farizeům a zákoníkům, kteří nikdy nebyli poddáni Boží vůli, ani nevešli do svatyně svatých. Vrátil bych se do těch pěti oblastí, kdybych znovu žil podle svého nebo vašeho rozumu.
Alternativou je být s Kristem vzkříšen do poslušnosti Boha, řikajícího: „Já jsem JHVH, Bůh váš!“
Bůh nepotřebuje můj souhlas k tomu co koná, mimo mne, ve mně i skrze mne. Ten má. Jeho cesty jsou vyšší než naše a mluví, ale nezdůvodňuje proč. Otázkou PROČ ho ztrácíme, uctíváním získáme. Uctívám Ho. Kéž HO též uctíváte a kéž HO uctíváme spolu. On bydlí ve chvalách svého lidu. Kéž slavné zjevení Páně učiní přítrž našemu rozumování! 2K 10,4-6 Zbraně našeho boje nejsou tělesné, ale od Boha mají sílu k boření hradeb. Jimi boříme výmysly – vlastní i jiných - i každou nadutost, která se staví proti poznání Boha. Jimi podmaňujeme každou myšlenku svoji i vaši k poslušnosti Kristu. To si vidíte jen na špičku nosu? Kdo je přesvědčen, že patří Kristu, ať si uvědomí, že jako patří Kristu on, tak mu patříme i my. 62 let. Své rozumové úvahy můžete odvrhnout a myšlenky navrátit k poslušnosti Kristu.
Na konci tohoto listu je Boží slovo pro vnitřní život Vyvolané. Těšíme se, až nás pozvete a ukážete nám je praktikované ve vaší domácnosti a vylepené na kuchyňské lince nad dřezem.
Nepočínejte si, jako by ve vesmíru byly dvě vševědoucí osoby: Bůh a ty. Nejsi jeho rádcem. Proto tedy my, zajatci Krista, jsme připraveni přijímat Boží myšlenky, nikoliv nabízet své vlastní rady.
Varování neústupným. Pavel, když byl sražen, ztratil vše a nebyl schopen slova ani myšlenky. A na slovo uposlechl prostého bratra Ananiáše, který k němu přišel a řekl mu, co má dělat.
Král Saul. Všichni, kdo slouží Bohu, se musejí kategoricky zříci rozhodování na základě vlastních představ. Obracím se těmito emaily přece na ty, kteří mají konat Boží vůli. Musíte úplně zahubit všechny Amalechitské = starého člověka svého i všech ve „tvé rodině“ a ve „tvém sboru“. Jinak vaše vláda skončí. Církev, která je neposlušná, nemůže očekávat, že pohané uposlechnou evangelium. Dokonalá poslušnost je možná pouze, když naše myšlenky (názory, přesvědčení) byly zajaty.
Bůh musí vládnout. S námi poslušnými – nebo bez nás. Naše myšlenky ovládá buď jedna nebo druhá moc – rozum nebo Kristova autorita. Nikdo na světě nemůže konat svoji vůli. Buď je zajatcem rozumu a skrze něj žije z ovoce stromu poznání dobrého a zlého, morálně, nebo se ho zmocnil Kristus a on jako jeden úd Jeho Těla poslušně koná Boží vůli zde a nyní. Na nás je jen bdít a bez přestání se modlit. A vylití Ducha přichází, když se modlíme společně. Čtyři roky vám opakuji: hledám pravé modlitebníky, abych mohl spolu s nimi poslouchat příkaz svého Pána, bdít a modlit se. Bůh má víc, než nám dosud dal, a čeká na nás, protože nám dal k vykonání podmínky. Bděte a modlete se. Spolu. V Lásce ajednotě.
K n i h o v n a B o ž í h o K r á l o v s t v í * svazek 2010/10 GRAMATEUS
Ptám se všech vás, KDO JSTE? Neznám vás, neznám už nikoho podle těla. Ale mrtví nemluví a tak se nikdo nezeptal na totéž mne. Živí mě znají. Jsem gramateus, písař. Bůh mluví, a JEHO SLOVO je stále kázáno a psáno. Zvěstovatel radostné zprávy chodí a říká: Pokání čiňte, blízko je KRÁLOVSTVÍ BOŽÍ, poznáte Pravdu, pravda vás vysvobodí, poznáte Lásku, láska vás promění na Krista, přijmete Ducha, budete svědkové, budete SYNOVÉ BOŽÍ, vejdete v slávu Města Jeruzalém = vrátíte se domů do matky Církve, budete slavit bez odměření času Boha, zpívat mu halelu-Jáh!
Gramateus sedí a má v ruce klínopisnou tabulku či pergamen, husí brko, propisku, psací stroj nebo PC a píše SLOVO BOŽÍ, „jak praví Pán“ podle gramatea Matouše 13,52: každý gramateus v nebeském království (chcete-li: učitel, sdělovatel a vykladač Písma) je proto podobný hospodáři, který vynáší ze svého pokladu staré i nové věci. Vešel jsem do dědictví autorů Písní starých a nových. V 70tých létech mě všichni tak znali, ale už zapomněli, i na PÍSEŇ našeho NOVÉHO ŽIVOTA. Slovo na cestu parafrázuje: Každý gramateus=vykladač Písma, který pochopil, oč Mi jde, praví Pán, je jako hospodář, který ze své zásoby nabízí=rozděluje=předkládá Krista: staré i nové.
To je veřejná služba pro československý lid. Kdo jsem ve Vyvolané ví ona.
Až Duch Boží obživí vašeho ducha, uvidíte všechno a nebudete se ptát a pochybovat. VRAŤME SE!
Žádné komentáře:
Okomentovat