Díky za přiloženou brožurku, rád jsem si ji uložil. Jinak jsme před nedávnem
vzpomněli na tvé 77. narozeniny. Přejeme ti i pro ten další zbývající čas
hojnost Božího požehnání. bk
Miluju vás, Bohušku a Haničko, právě vidím jen na pravé oko, na levém mi před chvíli operovali šedý zákal a dali do něj novou čočku. Pán je dobrý a na věky trvá Jeho milosrdenství. Pavlíček vám znovu posílá své kázání ZPÍVÁM PANE, MEČ V RUCE MÁM.
A já zase žalm 90:
Chrámové zpěvy – tehillim. Mizmor.
4. svitek (90-106)
Než přistoupíme k textům žalmů z původního textu podle překladu dr. Jana Zemana, Brno, 1946, uveďme něco z jeho obecných poznámek překladatele: LXX – septuaginta, řecký překlad z 3. stol. před n.l. se užívá tehdy, není-li někde možno vniknout ve smysl textu hebrejského. Byl to text písem apoštolů a prvních učedníků. Čtenáři LXX často v žalmech četli na místě hebr. mashíach=Pomazaný řecké christos.
Zjevení duchovních pravd se dálo postupně. Věřící staré smlouvy neměli posmrtný ani duchovní život prozářený vzkříšením Pána Ježíše Krista, ani lK 15, záhrobí jim bylo „otazníkem“. Hebr. šeol je řecky hádes, to není gehenna, místo věčného trápení, které je připraveno ďáblu a jeho andělům.
V šeolu či hádu byl jak bohatec, tak Lazar, jen propast byla mezi oběma místy až do smrti Kristovy. Po jeho smrti byli svatí Boží ze šeolu-hádu přeneseni do ráje, zatím co ztracení čekají v šeolu-hádu do sou-du před Bílým trůnem. Pak budou uvrženi do gehenny-pekla-jezera hořícího ohněm a sírou.
Jména Boží: Adon Pán, Adónaj – moji páni. Tetragram JHVH – stávající se, On se stane svému lidu vždy tím, co potřebuje, nakonec člověkem F 2,6-11, jsoucí, původce jsoucna. Jáh je stažený tvar jména JHVH, vytrysklé poprvé z vděčných srdcí v mohutném chvalozpěvu 2M 15,2 halelu-Jáh, chvála Pánu! Vyskytuje se v písmech staré smlouvy mimo žalmy jen 4x – 2M 17,16 Ps 8,6 Iz 12,2 26,4.* El – být vpředu, udávat směr, cíl, - význam: mocný. Eloah 5.pád od El, zvolání, oslovení. Hrozit se, bát se, obávaný, vzbu-zujjící bázeň. Elohim je množné číslo k Eloah a El, náznak Boha Otce, Syna i Ducha svatého.
Jako bezbožník se překládá hebr. raša. Znamená stav vnitřního neklidu, v rozvášněnosti, nepokoje, kdo obmýšlí a působí křivdu, je v neprávu, je vinný, kazimír, má zlou vůli. Oproti tomu
Chasid pochází od slova chesed=milosrdenství a znamená široký význam toho, komu se milosrdenství dostalo, kdo je omilostněn, účastník milosrdenství, a současně toho, kdo milosrdenství působí, je jeho nosi-telem, je milosrdný. Kdo má s Bohem důvěrnou rozmluvu, důvěrník, (jako Enoch) jehož důvěru má Bůh a kdo je Božím milovníkem i miláčkem. Překládáme neuměle účastník milosrdenství.
Podstatu člověka vyjadřují žalmy čtyřmi výrazy: Enoš, Adam, Iš a Gever. Enoš – nevyléčitelný, člo-věk křehký, chatrný, smrtelník. Adam rudý, ze země, z níž byl vzat. Nese obraz Boží. Nikdy není v množ-ném čísle. Souhrnné lidstvo. Iš muž, nositel důstojnosti. Ž 49,2 Synové muže (iš) jsou důstojnější než syno-vé člověka (adam). Gever silný, muž v jeho zdatnosti a síle.
Gaal-goel navrácení majetku původnímu majiteli. Restituce. Vykoupit. Pro vykoupení z Egypta užito padah – nabytí za peníze něčeho, co nebylo předtím vlastnictvím kupujícího. Vlastnictvím Božím se stal Izrael až u Sinaje, ale pro vykoupení z Babylona se užívá gaal.
Mizmor hebr. = psalmos ř. = žalm, jen jednotné číslo, znamená bzučet a brnkat, brnkat na strunný nástroj a současně zpívat píseň. Při zpěvu hrát a při hře zpívat, to je žalm.
PÍSEŇ MOJŽÍŠOVA A BERÁNKOVA Z KNIHY ZJEVENÍ podle Zdeňka Coufala (BTS 61).
eeeeEga/EDEH/eeeeEga/HAHH/gaHDH/AGA.a/HGDE/egFisG-.
Lide Boží, zpívej svému Pánu, poděkuj Mu vděčně za záchranu, bez škody mořem prošel jsi jen s Jeho spásnou pomocí.
Apoštol Jan viděl na znamení moře zářné, na němž vykoupení zpívali píseň Mojžíše a píseň Pána Ježíše:
„Kdo je jak Ty mocný, Hospodine, Tvoje svatost nikdy nepomine, velký jsi v skutcích hodných chval, svou moc jsi v divech
dokonal.
Spravedlivé jsou Tvé cesty, Králi, ten, kdo je zná, neustále chválí pro jejich přímost, pravdivost Tě od věků až na věčnost.
Jediný jsi Svatý, Tvoje Jméno na věky buď v bázni velebeno. Národy ze všech končin jsou a sklánějí se před Tebou.
Provedls nás, lid svůj, nocí temnou, vidíme již zemi zaslíbenou, milosrdenství a moc Tvá v den soudů Tvých nás zachová.
Všemohoucí Králi, svatý Pane, Tvoje vláda nikdy nepřestane, věčné je Tvoje Království, kde slávy Tvé se záře skví.
Žalm 90. Modlitba Mojžíše, muže Božího (Elohim).
Pane, Ty jsi nám býval obydlím od pokolení do pokolení (v jedné generaci za druhou). Dříve než se zrodily hory a kroužením jsi dal vzniknout (roztočil jsi pohyb atomů) zemi a okrsku světa, ba od věčnosti do věčnosti TY JSI BŮH (El). Obracíš smrtelníka (enoš) v drť a říkáš:
„Vraťte se, synové lidští!“ Vrať se, Mirku mladší, Haničko, Marku, Rosťo, Zdeňku, Járo, Jin-dřiško, Valjo, Marie, Luboši, Milane, Ládíku, Petrové… Vždyť tisíc roků (milénium) je v Tvých očích jako včerejší den, když zapadl, a noční bdění (bdění v noci). Odplavuješ je, jsou spánkem zrána, jako pomíjí (raší) tráva. Zrána vykvétá a raší (pomíjí), k večeru zkosena usychá. Nebo scházíme Tvým hněvem a Tvou zlobou jsme vyplašeni. Postavil jsi před sebe naše nepravosti, naše tajnosti k světlu své tváře. Vždyť všechny naše dny se tratí v Tvém rozhněvání, naše léta zanikají jako povzdech (šepot, myšlenka). 1
Dnů našich let je v nich (bývá) sedmdesáte let, a jsou-li v plné síle, osmdesát let a jejich chlouba (bouřlivost) je lopota a nicotnost (zklamání), nebo kvapně přešla (náhle byla přeťata) a my jsme odle-těli. Sélah. Je v Boží radě souzeno, že vše, co v světě zrozeno, umírá. I člověk, časné matky syn, když kyne Pán, se v hrobu klín ubírá. Je marno všechno úpění, Bůh rozhodnutí nezmění na věky. Do hrobu tělo musí jít, však duše má s Ním žít na věky. A víra naše těší nás, že se tam všichni sejdem zas, že tam se všichni sejdem zas a proto zní náš k tobě (viz výše + všichni z adresáře) hlas: Na shledanou 3x!
Kdo si uvědomuje sílu Tvého hněvu a kdo, jak žádá úcta k Tobě (bázeň Boží), Tvé rozhněvání?
Nauč nás správně počítat naše dny a nabudeme moudrého srdce (srdce moudrosti). Navrať se, Pane! Až dokud? A měj soucit se svými služebníky! Zrána nás nasyť svým milosrdenstvím a bu-deme jásat a budeme se radovat po všechny své dny. Rozraduj nás podle dnů, v nichž jsi nás ponižo-val, a let v nichž jsme se měli zle (viděli zlé, četli zlé meily). Nechť je tvým služebníkům Tvá činnost viditelná (zřejmá) a Tvá velebnost jejich synům (nad jejich syny)! A kéž je laskavost (půvabnost, příjemnost) Pána, našeho Boha (Eloah), nad námi!
A dílo rukou našich mezi námi upevni, ano, dílo rukou našich upevni!
E90: Ó PANE, TY JSI BÝVAL NAŠE SCHRÁNA. L. Bourgeois 1551 / Podle F. Šebesty S. Radechovská.
AAĎćaććhaGA-AfdAAćhaĎćĎ-AbgAFgadfED-AhćĎAďďććHA-AGAfdabAGF-AĎĆafgdFED.
1) Ó Pane, Ty jsi býval naše schrána, dřív nežli země byla dokonána, dřív nežli byly učiněny hory,
ba celý svět náš i se všemi tvory, hned od věků a od věčnosti Bůh silný jsi, Bůh hojný v milosti.
2) Když rozkážeš, pak lidský život mine, tělo se vrací do prachu země. I tisíc roků před očima Tvýma
jak den včerejší rychle pohasíná. Povodní život lidí odplavíš; jak trávy květ tu vadne zrána již.
3) My hyneme od Tvého hněvu, Pane, pro hříchy naše skrytě napáchané, Tvým rozhněváním jsme tak předěšení.
Před svatou tvář svou kladeš provinění, a hříchů našich všechny tajnosti Ty vidíš svého zraku jasností.
4) Jak dny naše nám rychle ubíhají, jak myšlenky se náhle rozplývají, to, Pane, pro Tvé velké rozhněvání.
Na co jsme hrdi, dojde ke skonání a všechna naše pýcha zahyne, jen práce, bída stále zůstane.
5) Nikdo však nedbá rozhněvání Tvého a nebojí se horlení svatého. Ó nauč nás dny naše počítati,
ať moudře umíme si počínati. Až dokud, Pane, ještě prodléváš, svým hněvem na nás těžce doléháš.
6) V jitře hned nasyť nás svou laskavostí, ať Tvoje dílo(Tělo!) ctíme s uctivostí, tak abychom zas mohli prozpěvovat
a s veselím Tvou milost oslavovat. S námi buď přízeň Tvá a laskavost a dílo naše potvrď pro věčnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat