Milý Vladimíre a Aničko, od pondělí přicházím k Pánu a včera večer i k Petrovi, abych byl s vámi, plakal s plačícími. Neviděl jsem vás doma ani v Bílovicích, a tak bez mentální podpory se mohu utéci jen k Jeho nohoum a modlit se za vás. Vaše obecenství, poznání a víra - a možná ještě neumíte rozlišit víru a froufalost - a tuším, že váš tatíček vám dal .....
Otče Pána Ježíše Krista a Otče náš, jak jsou velké skutky Tvoje, neobsáhlá Tvá moc. Hluboké jsou plány Tvoje, neobsáhlá Tvá moc. TY pak JSI, NEJVYŠŠÍ, na věky JHVH. Milujeme Tě. Protože jsi TY nejdřív miloval nás. Jsi v nás. Poslals Syna, a poddal jsi ho všemu, čemu jsme poddání, i smrti. Jsem dítě, a to velmi pošetilé, a Tvé myšlení je jiné než mé, a proto jen ty sám umíš mluvit s nemocnou, Aničkou i Vladimírem tak, aby ti oni rozuměli. Ano, vím, že jim dáváš každý den manu, aby mohli jít a projít tento úsek úzké strmé stezky. Mám tak málo vlastních zkušeností s životem a se smrtí, a nepamatuji si, jak jsem se jako plod života v matce bál porodu, tak se i naše duše a tělo bojí projít dveřmi z časného do věčného a rodina svého rozdělení. TY jsi opravdu Pán, Pán života i smrti. Děkujeme Ti za Tvé evangelium věčné, že všechno Tvé učení, že to všechno je tu pro nás, dědice spasení. Žehnám Šedivým pokojem, a prosím tě za ně, aby nezatvrdili své srdce, ale zorali svůj úhor ještě hlouběji a tak poznali, že Ty jsi náš domov, naše země, naše budoucnost, naše všechno, a že Tvá nevystižitelná moudrost má pro Tvého Ješuruna co oko nevídalo, co ucho neslýchalo a co na mysl lidskou nevstoupilo. Buď mi milostiv a připomeň mi, abych mimo těchto díků víry ti nezapomněl poděkovat a chválit Tě, až tímto úsekem pozemské cesty projdeme - aby Tobě samého vzešla čest i sláva. amen
Žádné komentáře:
Okomentovat